pondělí 2. listopadu 2009

Druhá expedice do Náhorního Karbachu

Předtím než jsme letos odletěl do Náhorního Karabachu pročítal jsme knihu Arcach- Starobylá země. Znovu, jako už poněkolikáté mě zaujal příběh Kara Petrosjana, který sepsal Ladislav Steinhauser. Přemýšlel jsem jestli ho uvidím na vlastní oči....

Sedíme na terase domu zaseknutého do příkrého svahu. Jeho vybudování dalo jistě spoustu práce. Karo Petrosjan se kousek odsud ve vesnici Hin šen narodil. Svůj dům zde postavil pro nádherný výhled do okolí. Před pár měsíci mu bylo šedesát čtyři. Nalévá stakančik vodky a spokojeně se s námi rozhlíží po okolních horách. „Tam dole, to je naše pole. Malé, vše děláme jen rukama. Technika chybí. Měl jsem traktor, ale… Vojna!“ pohasly mu oči. Přes vesnici se prý válka přelila několikrát. Obě strany tvrdily – „území je naše“. Válčilo se především o pupeční šňůru - blízký Lačinský koridor. Před Ázery utíkali do hor, s Armény se vraceli. Dvakrát do znovu vypáleného domu. Byl zajat a skončil v táboře za frontou, asi padesát kilometrů odsud. Jeho syn se tenkrát rozhodl k zoufalé akci. Z vedlejší vesnice unesl ázerskou dívku a nabídl ji výměnou za otce. Neobvyklá výměna život za život, častější zde byla smrt za smrt.


Fotografie je z autorského kalendáře
Ladi Steinhausera

1 komentář: